VHF ACARS


ACARS - program pro sledování leteckého provozu    v pásmu VHF

 

Jednou z velmi zajímavých odnoží naší záliby poslouchat všechno co se v éteru vyskytuje, je sledování leteckého provozu.  Kromě hlasové komunikace v posledních letech přímo hromadně narůstá počet leteckých společností, které pro vzájemný kontakt mezi letouny a letišti používají systém ACARS (Aircraft Communikations Adressing and Reporting System). Tento druh komunikace byl vyvinut již v roce 1984 v Austrálii a do dnešního dne se rozšířil prakticky po celém světě. Používá jej okolo 850 letadel, přes 100 leteckých společností a skoro 950 pozemních stanic a je podporován i pomocí satelitní sítě i když ta pouze "propojuje" málo dostupné pozemní stanice s ostatními. ACARS je v podstatě plně automatizovaná adresná výměna textových zpráv s palubními a letovými daji, povětrnostních a mnoha dalších zpráv mezi letadly a pozemními stanicemi.

 


Textová informace se převede pomocí specializovaných jednoúčelových počítačů do digitální a velmi komprimované podoby, což se projevuje při poslechu takové zprávy normálním přijímačem zvukově jen jako slabý hvizd s následným krátkým "zasyčením".  Jedná se, přesněji řečeno, o datový přenos paketů rychlostí 2400 Baudů s modulací MSK, který velmi usnadňuje práci posádky letadele a snižuje její únavu z rutinních čiností. Už například na zemi na letišti se automaticky přenese seznam pasažerů do pilotní kabiny nebo naopak za letu vysílá automaticky letoun údaje o množství paliva atd, svoji přesnou polohu atd.



Provoz probíhá v pásmu VHF a v Evropě především na základním kmitočtu 131,725 MHz (t.zv. Primary Channel). Jako záložní frekvence byly určeny 131,525 a 136,900 MHz, existují ale i další kmitočty.  Celá Evropa je pokryta hustou sítí pozemních stanic z nichž jedna se nachází i v Praze Ruzyni.  Dosah palubních vysílačů závisí na letové hladině letadla a při jeho obyklé výšce okolo 30000 stop, činí rádius dosahu 400-500 km, takže příjem z letadel je možný po celém území České republiky. Samozřejmě je lepší, pokud máme to štěstí a máme svoje stanoviště s výhodnou polohou , pokud můžeme přijímat signály i pozemní stanice.

 

Jaké amatérské prostředky jsou zapotřebí pro příjem a dekódování zpráv ACARS. Není toho až tak moc jak by se na první pohled zdálo. Pro začátek, než se ukáže zda propadnete kouzlu sledování leteckého provozu nebo ne, postačí i jednoduchý ruční skener s leteckým pásmem kmitočtů od 118 MHz do 137 MHz a s možností příjmu  AM. Jako anténa poslouží i širokopásmová diskona na střeše, ale samozřejmě, pokud máme anténu speciálně na letecké pásmo (viz obrázek), tím lépe.


Dále potřebujeme PC s nainstalovaným dekódovacím programem, kterých je na výběr na internetu (zdrojové adresy jsou závěr článku) několik.

 

Zde opět musím vyzvednout výborný univerzální program RadioRaft, který umí zpracovat i signály ACARS-VHF a to včetně automatického nastavení potřebných parametrů. Pro tento program je potřeba pouze propojit NF výstup přijímače, přes již dříve popsaný adaptér-modem, s některým ze seriových portů PC.

 


Samozřejmě, obrazovka v DOSu umí zobrazit jen přijmutý text, zato se ale nemusíme o nic jiného starat. Což je pro první pokusy s celou přijímací sestavou víc než doporučení vhodné. Pod DOSem pracují i některé další programy, které ale dnes již působí opravdu archaicky.



 

Novější softwar již pracuje pod Windows a tedy s celým komfortem současného sledování různých informací jedné zprávy v několika oknech najednou. Nejdostupnějším a pro naši praxi asi také nejlepším programem je WACARS, v poslední verzi 0.7. Je ke stažení zadarmo, pouze s registrací, na adrese www.fly.to/wacars. Systémové požadavky na PC nejsou nijak přehnané, autor sám používá starý notebook P120 MHz, RAM 32 MB a Windows 95, což je ale spodní hranice použitelnosti, protože pomalejší procesor již způsobuje výpadky program. Pro chod tohoto programu spojíme NF výstup (například pro sluchátka) skeneru přímo (bez adaptéru) se vstupem zvukové karty v PC.

 

Spolu s programem je potřeba stáhnout z internetu i databáze letadel, letišť, leteckých společností, letových tras, typů zpráv a pozemních stanic, aby program fungoval v plné parádě, to jest zobrazoval zprávu kompletně a navíc i s pozicemi letadel na zvolené mapě. Příslušné knihovny *wdf je potřeba řádně nainstalovat, popřípadě "probrowsit" příslušnou knihovnu, pokud ji chceme změnit.  Pro začátek doporučuji použít vše ce je uloženo v zazipovaných souborech v základním programu. Jen původní mapa autora programu je pro naše podmínky méně vhodná, protože znázorňuje letovou situaci převážně nad kanálem La Manche. Je proto vhodnější, až si software osaháme, nainstalovat si do programu například mapu Evropy (pozor, každá použitá mapa musí být ve formátu BMP!) a nezapomenout nastavit ohraňující zeměpisné souřadnice zvolené mapy. Jinak program nebude zaznamenávat polohy letadel správně nebo dokonce vůbec. Autorovi se osvědčila mapa Německa na níž jsou ale zobrazeny části okolních států a celé Česko, s koordináty N = 54.43, S = 47.21, O = 19.32 a W = 2.25. Na obrázku jsou zachyceny konkrétní polohy letounů v ČR i v sousedních státech..


 

Velmi důležité je i nastavení úrovně vstupního signálu do PC, protože software je velmi "háklivý" na přebuzení. Poznáme to tak, že se na mapě k naší předčasné radosti objeví symbol letadla se značkou G-BIVA, což je jen demo-letoun s ukázkovými zprávami! Proto, zvláště když používáme signál ze sluchátkového výstupu nebo z reproduktoru skeneru spolu s mikrofonním vstupem PC, dáváme velký pozor na ukazatel úrovně signálu Signal Streght a CPU Load na spodu obrazovky. Grafický páskový ukazatel by neměl nepřelézat do červeného pole, aby se nepřebudila zvuková karta PC.

 

Je dobré si poznačit i nastavení knoflíku hlasitosti u skeneru. Také virtuální ovladače signálu v PC nastavíme asi do poloviny a nezapomeneme "zatrhnout" správný vstup, podle toho, který použijeme.



Pokud by se někdo více zajímal o tento provoz, mnoho dalších informací lze získat například na adrese: www.flugfunk.de, zvukovou ukázku signálu ACARS najdeme na adrese http://people.wiesbaden.netsurf.de/~signals/table/psk.html#hfdl.

 

Na závěr malá připomínka, obsah přijmutých zpráv podléhá telekomunikačnímu tajemství, proto pozor na příslušný zákon. Přesto, hodně zábavy a případně i poučení při sledování leteckého provozu na VHF (První dvě fota původ SAS).

 

©Petr Janásek 2001

 

QTH
 
Advertisement
 
QTH
 
Long : 15.2178 E (15° 13' 4'' E)
Lat : 50.3751 N (50° 22' 30'' N)

QTH locator : JO70OJ
 

=> Do you also want a homepage for free? Then click here! <=