Signály z bójí

Signály rybářských bójí

 

Po letošním výročním setkání Česko-slovenského DX klubu se na mne obrátilo několik přítomných kolegů, které zaujala moje zmínka o záhadných signálech v pásmu 10 m z nichž se po delším sledování vyklubaly bóje pro vyznačení polohy rybářských sítí na moři, abych téma trochu přiblížil a doplnil.

Je známo, že existuje několik druhů bójí, které vysílají různé znaky od jednopísmenných až po čtyřpísmenné a není výjimkou, že se jedna značka objeví na různých kmitočtech.  Pro rybářské účely jsou určena obecně pásma 1,6 až 3 MHz popřípadě až 4 MHz, vyskytují se ale i v amatérském pásmu 28 MHz a mezi 42 až 44 MHz. Samozřejmě v pásmu 10 m vysílají ilegálně, ale zřejmě jsou amatéři na rybářskou loby krátcí, i přes oficiální protesty.


Při příznivých podmínkách příjmu můžeme zachytit analogové, provozem A1A vysílané CW signály, pocházející z vysílačů rybářských zaměřovacích bójí FRB (Fishing-Radio-Buoy) v rozsahu od 1606,5 až 2850 kHz v některých oblastech až do 4000 kHz, sloužící jako vytyčovací body při pokládání sítí. Tyto bóje pracují automaticky a v pravidelných časových intervalech vysílají svoji značku.

Typická rybářská bóje má nejčastěji válcový tvar, váhu okolo 21 kg, anténu dlouhou  okolo 4 m, výstupní výkon 3 až 8 W, přičemž dosah těchto bójí činí až 270 km a více a jsou známy vyjímečné případy zachycení ve vzdálenosti až 800 námořních mil což by ale nás, jako DX posluchače, nemělo až tak překvapovat vzhledem k nevyzpytovatelnému chování radiových vln.



Dříve bóje pracovaly nepřetržitě buď do konce životnosti svých baterií nebo do vytažení sítě. Ty dosahovaly někdy délek až 60 km a sahaly do hloubky několika desítek metrů. Jejich problémem ale bylo zachycení nejen požadovaných druhů ryb nýbrž, bohužel, téměř všeho živého co uvízlo v okách sítí. V roce 1991 proto OSN zakázala používání rybářských sítí delších než 2,5 km.

To způsobilo, že rybáři dnes používají více krátkých sítí za sebou, ke kterým je potřeba větší počet bójí. Všeobecně se ví, že tyto sítě se používají v západním středomoří u Španělska, Francie a Itálie a u pobřeží Alžírska a Maroka. Sice neexistují nějaké mapy jejich rozmístění ale například v pásmu 10 m, již lze s dostatečnou výzbrojí k tomu potřebných směrových antén poměrně snadno identifikovat směr a poté i přibližně místo odkud bóje vysílají.



Rapidní snižování rybích stavů následně vedlo ke konkurenčním bojům o loviště a dokonce i k vzájemnému zcizování úlovků. Není divu, kdo někdy navštívil rybí trhy v evropských zemích, viděl závratné sumy za které se dnes ryby v přímořských státech prodávají. Z těchto a dalších důvodů se v poslední době rozšiřuje utajování lovišť a umísťování sítí.  Proto také je nově snaha vysílání bójí co nejvíce omezit jen na nezbytně potřebnou dobu.

Toho se dociluje spuštěním jejich vysílání dálkově na povel radiovým signálem, s kódovaným provozem, známým jenom majiteli sítě. Tak se také postupuje při vyhledávání bójí na hladině a s nimi spojených sítí. Zajímavé by mohl být proto i eventuální monitorování t.zv. "nahazovacích" frekvencí (nejčastěji 2331,5 kHz a 1902,5 kHz) pro "spící" bóje a jejich následné vysílání právě proto, že je nutné počítat s krátkodobým provozem.

Pro vlastní vyhledávání bójí na moři vyrábějí asijské firmy tak zvaný Fisherbuoyfinder, což je vlastně speciální krátkovlnný skener se směrovou růžicí napojený na zaměřovací smyčkovou anténu a kombinovaný s vysílačem nahazovací frekvence. 
Podle ukazatele azimutu se poté loď naviguje k síti.

Starou a osvědčenou zaměřovací metodu ale v poslední době překonali draví asijští výrobci potřeb pro rybáře GPS-bójemi. Ty umí vysílat v kódovaném protokolu svoji přesnou zeměpisnou polohu s přesností několika málo metrů, identifikační číslo bóje, datum a čas, teplotu vody, nabití akumulátoru a další údaje. Vše samozřejmě také jen na radiový pokyn z lodi a navíc po velmi krátkou dobu.

Identifikační značky těchto bójí jsou různé od dvoupísmenných například AO, AM, JA až po jejich kombinace zahrnující až 8 písmen AA+AL+BM+K+N.  Vysílací sekvence ale začíná nejprve delším tónem, který stoupne téměř exponenciálně asi o 600 Hz, aby po několika sekundách následovala CW identifikace modulací A1A. Tento průběh se opakuje v intervalu několika desítek vteřin nebo pár minut jak lze vidět na sonogramu. Jejich identifikaci usnadňuje "kuňkavý" tón, podobně jako lze odhadnout podmínky šíření sledováním některých ze známých amatérských radiomajáků v pásmu 10 m z jižních směrů jakými například jsou  IE8EMG, SV3AQR a další.



V pásmu 10 m jsou ale pro rybářské bóje prakticky "vyhrazeny" kmitočty 28016,  28051,1  28057,  28071, 28080, 28081, 28091, 28095,5, 28102, 28126, 28166, 28181, 28186, 28191, 28196, 28200, 28206, 28210, 28212, 28216, 280221, 28230, 28236, 28237, 28246, 28251, 28256, 28271, 28281, 28291, 28301, 28736 kHz, přestože jsou zde ilegálně.

Sledováním signálů bójí v Evropě se věnují zejména DK2OM Wolf  a DJ7KG Georg jako aktivisté Monitoring Systému IARU Regionu 1. Na stránkách http://www.iarums-r1.org jsou pravidelně zveřejňovány aktuální frekvence zachycených bójí i s ukázkou sonagramu včetně zvukového souboru. Bójemi se také delší dobu zabývají naši kolegové z CSDXC Václav Dosoudil a Arnošt Chamer.

© Petr Janásek 2008

 

QTH
 
Advertisement
 
QTH
 
Long : 15.2178 E (15° 13' 4'' E)
Lat : 50.3751 N (50° 22' 30'' N)

QTH locator : JO70OJ
 

=> Do you also want a homepage for free? Then click here! <=