Počasí na vlnách


Počasí na vlnách

 

Neberte nadpis doslovně, v článku se jedná o přenos povětrnostních zpráv a situací na dlouhých a krátkých vlnách. O tom jak důležité pro lodní provoz jsou aktuální informace a předpovědi o stavu počasí by mohl podat jistě nejeden účastník plavby na moři. tolik potřebných prakticky pro veškerá plavidla na světových mořích a to od malých sportovních až po velké profesionální Nejstarší metoda předávání meteorologických situací na dálku spočívá v bezdrátovém vysílání a příjmu  pětimístných skupin písmen a číslic a to buď pomocí morseovky nebo hlasem, které zkušený meteorolog převede do značek a ty zakreslí do synoptické mapy.

 


Pokrokovějším řešením, které se sice používá již od doby mezi světovými válkami (ale první transport obrázku elektromechanickou cestou se uskutečnil již roku 1862 - viz obrázek), je přenos přímo celých meteomap pomocí faksimile. Mapa nebo fotografie se připevnila na válec otáčející se danou konstantní rychlostí a fotobuňka pohybující se podél válce klíčovaně snímala jednotlivě prosvětlená místa. Obrázek se tak rozložil na body,  převedl na elektrické impulzy a těmi se modulovalo vysílání. Přijímačem zachycené vysílání se, opět pomocí válce pohybujícího se naprosto shodnou rychlostí jako při vysílání, a spolu se zápisem na fotocitlivý papír impulsy převedly na obraz. 

Se stejnou ideou ale s novými technickými možnosti pracuje i dnes velmi rozšířený telefax po telefoních linkách. Odtud byl již „snadný“ krok k přenosu faxových povětrnostních zpráv bezdrátovým způsobem,.

 

Ve světě se používá několik druhů přenosu i informačních výstupů. Pro uživatele nejjednodušší způsob jsou speciální jednoúčelové pevně naladěné přijímače typu „černé krabičky“ ke kterým se připojí jen anténa a napájení a na displeji se objeví přímo text přenášené zprávy. Na trhu jsou i přijímače se zprávami tištěnými na papír, s možností příjmu doplňujících lokálních hlášení na dalším kmitočtu a s dalšími vymožemostmi. Tímto způsobem v anlickém jazyce pracuje velmi rozšířený systém Navtex. Má 148 vysílačů po celém světě, vysílajích převážně na stejné frekvenci 518 kHz (výjimkou je pouze japonské pobřeží s frekvencí 424 kHz), střídajících se v regionálně příslušných relacích podle přesného časového rozvrhu tak aby se vzýjemně nerušily. Například Stockholm Radio SDJ začíná v 0000 UTC a vysílač na Labradoru ve 2350 UTC. 

 

Podobně se v Evropě také používají přijímače pro povětrnostní zprávy pro severní Atlantik, Severní moře, Balt a Středozemní a s jediným vysílačem na kmitočtu 147,3 kHz v německém Pinnnenbergu. Také zde jsou prakticky nepřetržitě vysílány v němčině aktuální informace o povětrnostních situacích a bezpečnostní hlášení pro lodní provoz v uvedených oblastech.  Dosah těchto přijímačů je asi 300 až 500 námořních mil v závislosti na použité anténě a denní či noční hodině.


 


Za nejelegantnější způsob přenosu se ale považuje příjem kompletních synoptických map a faxových zpráv v systému Wetterfax. Na krátkých vlnách ještě stále ještě celá řada profesionálních vysílacích stanic s automatickým příjmem a tiskovým výstupem. Profesionální plavidla používají pro tento systém převážně jednoúčelová a velmi nákladná přijímací zařízení. Přesto existuje i pro sportovní lodě možnost použití tohoto příjmu a to pomocí téměř běžných přijímačů s jednoduchým modemem a PC s odpovídajícím sotware.

 

Faxový scaner snímá řádek po řádku povětrnostní mapu a výstupním signálem je modulován vysílač. Jasu ve stupnici šedi jednotlivých bodů obrazu odpovídá příslušná výška tónu. Obvyklá rychlost přenosu činí 120 řádků za minutu a celý snímek se objeví za asi 10 minut. V audiovýstupu se příjem wetterfaxu se jeví jako „črngtčrnngtčrng...“ doprovázený záznějem o vyšším tónu. Jako snadno přijímatelné můžeme uvést DDK6 Hamburg Meteo na 13 882,5 kHz,

Roma Meteo na 4777,5; 8146,6; 13597,4 kHz, Cairo Meteo na 4524,5 a 10121,5 kHz, Bracknell Meteo  na 8040 kHz a mnoho dalších stanic.

 


Pro nás, z technického hlediska mnohem zajímavější, je příjem zpráv o počasí při použití normálního komunikačního přijímače spolu s příslušným dekodérem RTTY s displejem nebo dnešnímu stavu techniky ještě lépe odpovídající zpracování pomocí modemu a PC. Pro tento způsob dekódování potřebujeme velmi jednoduchý modem-konvertor pro digitálně-seriový provoz a příslušný software pro PC. Přenosová rychlost činí 50 bitů za sekundu a jeden znak obnáší 7 bitů v tak zvaném Baudotově kódu. Není to sice žádná oslňující rychlost, ale pro tento druh přenosu vyhovující a osvědčená. Naladí-li přijímač na některou z frekvencí s dálnopisným přenosem, uslyšíme typické „liuliuliuli“. Digitální jedničce odpovídá vysoký tón, nule nízký. Zprávy zahrnují aktuální stav počasí a pětidenní předpovědi. V době mimo přenos je vysílána smyčka RYRYRY... přerušená značkou vysílače, která jednak obsazuje kmitočet před nežádoucím zneužitím a za druhé slouží k přesnému naladění přijímače.

 


Modem pro vyzkoušení příjmu faxu a RTTY je velmi jednoduchý. Celkem snadno lze rovněž získat na internetu i potřebný software. V některém z příštích čísel DX Revue uvedu schéma a adresy pro stažení příslušných programů. Jako úplně nejjednodušší řečení může ale být nákup nebo zapůjčení šikovného přijímače, jehož test byl otištěn v DX Revue 1/99. Jedná se o malý komunikační a cenově velmi dostupný přijímač NASA HF-4E. V přijímači je modem pro Fax a Navtex zabudován již z výroby a navíc jako příslušenství je přiložena disketa s programem JVFAX 7.1 pro příjem faxů na KV.
 

© Petr Janásek 1999,  revize 2016

Samozřejmě, dnes už asi nikdo nebude bastlit HW pro příjem Wetterfaxu, RTTY a dalších diditálních provozů ale stáhne si některý z příslušných SW.

  

Frekvence:

http://www.dxinfocentre.com/navtex.htm

http://www.dxinfocentre.com/maritimesafetyinfo.htm
http://www.nws.noaa.gov/om/marine/rfax.pdf

 

 

 

QTH
 
Advertisement
 
QTH
 
Long : 15.2178 E (15° 13' 4'' E)
Lat : 50.3751 N (50° 22' 30'' N)

QTH locator : JO70OJ
 

=> Do you also want a homepage for free? Then click here! <=