Příjem satelitů a orbitální stanice ISS

Příjem DVB-S, satelitů s televizními a rozhlasovými programy je dnes  banální záležitost i pro lidi bez  znalostí sdělovací vysokofrekvenční techniky, díky široce dostupné satelitní spotřební elektronice. Jen málo z průkopníků a pamětníků satelitního příjmu, kteří si sami vyráběli téměř  vše od parabol a přijímačů, ba dokonce i konvertorů, si dnes již jen s nostalgií vzpomene na pionýrské doby kolem roků 1985 - 1986.

Starší ruská stanice Mir už zpívá labutí píseň a měla by v nejbližší              době shořet v horních vrstvách atmosféry. Jistě proto není od věci,              pro našince, který se snaží zachytit vše co jen jde, vyzkoušet si               příjem některého z kosmických objektů, ať již třeba jen telemetrie               nebo komunikaci posádky se zemí.

Co k tomu potřebujeme. Obecně, ani ne moc složité nebo drahé vybavení a trochu vědomostí.  Co se techniky týká, potřebujeme přijímač-skener a anténu. Skener stačí i jen obyčejný ruční s příslušným rozsahem frekvencí a možností zpracování použité modulace. Samozřejmě, čím lepší příjmové vlastnosti náš skener má, tím více máme usnadněnou práci. Stanice ISS používá pro spojení dolů úzkopásmový provoz FM. Proto je výhodnější, pokud má skener tuto možnost,  zvolit příjem NFM, kdy získáme lepší odstup signálu od šumu a lepší citlivost.  Protože se objekt na obloze pohybuje, dochází při jeho příjmu, kvůli Dopplerovu efektu, ke změně přijímaného kmitočtu a během přeletu je potřeba jemného doladění skeneru. Výhodné je, pokud skener nebo přijímač je vybaven funkcí AFC, pro automatické dolaďování přijímaného kmitočtu.

Další nutnou techniku představuje anténa. Ta, která se dodává k ručnímu skeneru nestačí a opatříme si buď širokopásmouvou anténu typu Discone nebo nějakou směrovku, třeba na amatérské pásmo 145 MHz, obě ale s co nejkratším koaxiální kabelem. 

Pokud použijeme směrovku pak už stačí jen vědět kdy a kam nasměrovat anténu a na jakém kmitočtu  poslouchat. Například pro stanici ISS platí:

Veškeré údaje lze nejsnadněji získat na internetu na adresách www.station.nasa.gov, www.dransom.com, www.people.frankfurt.netsurf.de/gssr nebo nejnovější www.heawens-above.com, který se mně osobně nejvíc líbí. Jsou zde uvedeny veškeré podrobnosti o různých nekomerčních satelitech a tedy i ISS, časové a další podrobnosti přeletů, používané frekvence, druhy provozu. Použití programu je velmi jednoduché. Nejprve zadáme koordináty našeho stanoviště, které buď známe, nebo vyčteme z mapy, či pomocí GPS. Pokud nemůžeme tyto základní informace získat, použijeme druhou, programem nabízenou možnost. Jednoduše zadáme název našeho stanoviště podle nejbližšího města, obce, vesnice ba dokonce osady!


 

A to platí i pro Českou republiku! Sám jsem byl překvapen, když jsem zadal naše malé městečko, ani ne o 3000 obyvatelích, a obdržel jsem různé koordináty pro dvě města téhož jména.

I na tuto možnost program pamatuje a upřesnění příslušného města provedete kliknutím na tlačítko Neighbour (Sousední). Další překvapením byly upřesňující názvy zcela malých osad, ba samot, které, jak jsem se až doposud odmníval, znají jen místní lidé. Zcela určitě se najde využití tohoto programu nejen pro naše hoby.

Po zadání místních koordinátů zvolíme satelit, o jehož poslech máme zájem, a vybereme předpověď jeho přeletů a to až deset dní dopředu. Zde podle zadaného data dostaneme veškeré parametry, poziční i časové údaje pro místo objevení se satelitu nad obzorem, (azimut, výšku nad obzorem, čas), obdobné údaje pro jeho nejvyšší pozici (Altitudu) nad obzorem a pro zapadnutí za obzor. Je zde uvedena dokonce i magnituda, tedy jasnost objektu na noční obloze.

Údaje jsou v tabulkové formě a např. pro Libáň kde bydlí autor (50.3670^oN, 15.2330^oE), den 10.1.2001 a stanici ISS na orbitě platily tyto:

Navíc pro každý jednotlivý den můžeme obdržet mapy zdánlivého pohybu satelitu v souhvězdích pro vizuální sledování.

Potom už nám zbývá jen nachystat zařízení a v určenou dobu čekat na hovor, v nečekaně dobré kvalitě, ovšem po krátkou dobu několika málo minut při přeletu.

Samozřejmě pokud v té době posádka právě hovoří se zemí v ruštině nebo angličtině nebo, když budeme mít štěstí, čas a notnou dávku vytrvalosti tak potom třeba i při komunikaci s raketoplánem Shuttle.

V tabulce jsou uvedeny další zajímavé frekvence u stávajících družic, kde můžeme zachytit různé zajímavosti,jakou jsou telemetrické údaje a podobně.

Amatérské vysílání a další data je možné přijímat na frekvencích satelitů uvedených v následující tabulce.

Bezvadným pomocníkem pro ty co by se této zálibě chtěli více věnovat je program pro sledování satelitů od polského autora Sebastiana Stoffa. Jeho vynikající a mnohostranně využivatelný Orbitron, a existuje i v české verzi, je možné  stáhnout ze stránek www.stoff.pl a "zaplatit" za něj jen pohlednicí z uživatelova města. Orbitron je satelitní sledovací systém pro radioamatéry a pozorovatele satelitů. Mohou jej také využít profesionální meteorologové, provozovatelé satelitních spojů, zájemci o UFO a astrologové.

Program zobrazuje polohu až 20 000 satelitů v reálném nebo simulovaném čase a nabízí k nim i všechna možná data.

Co všechno umí a k čemu se hodí by ale bylo nejméně na jeden další a mnohem obsáhlejší článek.

A to nemluvě o sledování vojenských  a špionážních satelitů, bližší viz v oddíle Prezentace

© Petr Janásek  2001, revize 2005, revize 214

V době aktualizace článku (2014), je pro majitele smartfonů s Androidem k dispozici celá řada vynikajících aplikací pro sledování dráhy satelitů a ISS. Jednou z nich je ISS Detector.




Aplikace zobrazí kdy a kde bude vidět Mezinárodní vesmírná stanice nebo záblesky satelitů Iridium. Upozorní na událost pár minut před přeletem. Nikdy tak už nepromeškáte přelet Mezinárodní vesmírné stanice ani záblesky komunikačních satelitů Iridium. ISS Detector dokáže také zjistit, zda jsou vhodné pozorovací podmínky protože, samozřejmě, jasná obloha je pro pozorování základní podmínkou.